Naposled doma

Baarová, vlastní jménem Ludmila Babková, stála poprvé před filmovou kamerou jako sedmnáctiletá. O tři roky později měla za sebou už téměř dvě desítky rolí. V polovině třicátých let natáčela především v Německu. Kvůli vztahu z Goebbelsem byla po válce v Praze uvězněna a obviněna z kolaborace, což se však nikdy neprokázalo. V roce 1948 byla donucena k emigraci. V 50.letech 20. století si zahrála ještě v několika italských a španělských filmech, mimo jiné v Darmošlapech Federika Felliniho. Noční můry minulosti se Baarová nikdy nezbavila. Snad také proto se odmítala vrátit do vlasti i po roce 1989.

Výňatek z tisku

8. listopadu 2000 asi dvě desítky smutečních hostů v krematoriu městského hřbitova v Salzburgu byly účastníky posledního rozloučení s touto filmovou hvězdou. Lída Baarová v tomto rakouském městě žila opuštěná a zbavená svéprávnosti.

Na vrcholu slávy Lídě Baarové stačilo, aby vstoupila do sálu, a všichni hned viseli na její hvězdné tváři. Při rozloučení s Lídou Baarovou-Lundwallovou rozenou Babkovou na městském hřbitově v Salzburku asistovala jen zpravodajská kamera České televize, pár českých novinářů a dvě desítky rakouských přátel či známých. Církevní obřad trval asi půlhodinu. Nejslavnější i nejzatracovanější česká filmová hvězda, jejíž život osudově poznamenal vztah s říšským ministrem Josephem Goebbelsem, zemřela 27. října 2000 v samotě ve věku 86 let. Urna s popelem byla uložena v rodinném hrobu v Praze

Na pohřeb nepřijel režisér Otakar Vávra, jenž s Baarovou natočil čtyři filmy včetně Dívky v modrém a který usiloval o realizaci jejího životopisu. Ve věku téměř 90 let zřejmě k takové cestě neměl dostatek sil. Nepřijel Ivan Hubač, hlavní dramaturg České televize, který připravoval o herečce třídílný televizní film: "Je mi to líto, atmosféra by mě zajímala, ale bohužel, mám moc práce."

             

Pomíjivost slávy a samotu, jež vroubily poslední roky Lídy Baarové, vidělo jen pár lidí. "Můj základní pocit z ní byl soucit - soucit s člověkem, který je po tom všem, po kariéře a pádu, po neskutečných výkyvech nahoru a dolů, naprosto a zcela sám", vzpomíná režisérka Helena Třeštíková na dny, kdy o Baarové točila dokument. "Věřte, že tak absolutní samota se vidí opravdu málokdy." Prý ještě dlouho poté jí herečka často volala.

Zdroje: